Nedostatek vitaminu D?
Poznejme vitamin D a jeho výhody
Vitamin D
zahrnuje vitamíny D-1, D-2 a D-3, rozd?lujeme zejména na dva nejd?leit?jí typy: jako vitamin D2 (ergokalciferol) a
vitamin D3
(cholekalciferol).
?íká se mu také slune?ní vitamin, protoe nae t?lo jej produkuje z cholesterolu, kdy je pokoka vystavena slune?nímu zá?ení.
Vitamin rozpustný v tucích má v t?le n?kolik d?leitých funkcí, z nich nejd?leit?jí jsou regulace vst?ebávání vápníku a fosforu ze st?eva a podpora normálního fungování imunitního systému.
- podpora zdraví sval?
- pomoc p?i r?stu bun?k
- sníení zán?tu, který pomáhá p?edcházet nemocem, jako je revmatoidní artritida a lupenka
- regulace krevního tlaku
- podpora kardiovaskulárního zdraví
Vzhledem k tomu, e neoptimální p?ísun vitaminu D by mohl p?edstavovat zdravotní riziko, se ve Slovinsku v sou?asné dob? realizují dva velké výzkumné projekty, jejich výsledky ji poskytly n?kolik odpov?dí na n?které klí?ové otázky.
Tato oblast byla zkoumána v národním pr?zkumu NUTRIHEALTH a výzkum pokra?uje v rámci výzkumného projektu Výzvy pro dosaení dostate?ného p?ísunu
vitaminu D
«,
který vede Ústav výivy.
P?edb?né výsledky nazna?ují, e zásoba
vitaminu D
je letos jet? horí ne loni.
Nedostatek vitaminu D a u 80% Slovinc?
Na otázku Jaké jsou zásoby
vitaminu D
obyvatelstva Slovinska?«
ve výzkumu v rámci národního ústavu NUTRIHEALTH,
Prof.
dr.
Igor Pravst, Ústav výivy, vedoucí výzkumu výivy:
»Ve studii byl p?ísun
vitaminu D
stanoven analýzou vzork? krve od 280 dosp?lých ve v?ku od 18 do 74 let.
Zjistili jsme velké rozdíly v dodávkách
vitaminu D
dosp?lé populaci Slovinska v r?zných ro?ních obdobích.
Mezi listopadem a dubnem bylo a 80% dosp?lých nedostate?n? zásobeno
vitamínem D
,
tém?? 40% m?lo dokonce závaný nedostatek.
Jet? znepokojiv?jí byly výsledky hodnocení s p?ihlédnutím k p?ísn?jím doporu?ením Mezinárodní asociace endokrinologie, která ukazují, e mén? ne 5% dosp?lých bylo optimáln? zásobováno b?hem zimy vitaminem D.
«
P?írodní zdroje vitaminu D
Vitamin D
se produkuje v k?i pod vlivem slune?ního zá?ení.
Mnoství slune?ního sv?tla pot?ebné k syntéze dostate?ného mnoství
vitaminu D
se lií v závislosti na v?ku ?lov?ka, barv? pleti, vystavení slunci a základním zdravotním problém?m. Produkce
vitaminu D
v?kem klesá.
Navíc lidé, kte?í jsou vystaveni slunci, zejména v zimních m?sících, nemohou poskytnout t?lu dostate?né mnoství vitaminu v krvi.
Dalím d?leitým zdrojem
vitaminu D
jsou potraviny, kde se vyskytují p?irozen?, ale stále nejsou dostate?né.
Nejd?leit?jí výivové zdroje
vitaminu D
ve vyváené strav? jsou hlavn? r?zné potraviny ivo?iného p?vodu, nap?. ryby, vejce, mléko a mlé?né výrobky a rostlinné potraviny jej obsahují hlavn? v p?ípad? obohacených produkt?. Jednotlivec proto m?e do ur?ité míry p?ispívat k lepímu p?ísunu
vitaminu D
pravidelným za?azováním t?chto potravin v doporu?ené frekvenci a mnoství.
Výrobci také p?idávají tento vitamin do n?kterých potravin, nej?ast?ji do ranních cereálií, r?zných pomazánek a nápoj?, kde je to také jasn? uvedeno na etiket?.
Podobn? jako u dopl?k? musí být ozna?eno mnoství p?idaného vitaminu D.
Dosavadní výsledky vak rovn? zd?raznily výzvy v této oblasti, které bude t?eba ?eit na irí evropské úrovni.
Prof.
dr.
Igor Pravst
, Ústav výivy:
»
Podle evropských právních p?edpis? o ozna?ování potravin nebo dopl?ky stravy obsahující 5 µg
vitaminu D
, nazna?ují, e obsahují 100% doporu?eného denního p?íjmu tohoto vitaminu. Referen?ní hodnoty pro denní p?ísun vitaminu D jsou vyí (15 nebo 20 µg), take n?kte?í výrobci potravin nebo dopl?ky stravy ?asto p?idávají upravené dávky, které ozna?ují jako nap?. t?i sta nebo dokonce více procent doporu?eného denního p?íjmu. Je t?eba poznamenat, e takové dávky obecn? nep?edstavují zdravotní riziko, protoe s p?ihlédnutím k v?deckému stanovisku Evropského ú?adu pro bezpe?nost potravin je výe, která je uvedena stále bezpe?ná pro denní výivový p?íjem
vitaminu D
ze vech zdroj? , pro zdravého dosp?lého ?lov?ka a do 100 µg.
Nedostatek vitaminu D je stále ?ast?jí
P?i normálním vystavení UV paprsk?m je v?tina lidí zásobuje vitaminem D v lét?, zatímco v naí zem?pisné oblasti b?hem podzimu a zimy jsme závislí hlavn? na dopl?ku p?íjmu vitamínu D. P?edstavuje jeden z nej?ast?ji p?idávaných dopl?k? stravy.
Problém nedostatku
vitaminu D
se vak netýká pouze podzimu a zimy.
Také v letních m?sících, n?kte?í z nás nedopl?ujeme nedostatek vitaminu D, který zpracováváme po celý rok (?íjen a duben).
Mezi nejohroen?jí skupiny s nedostatkem vitaminu D pat?í t?hotné a kojící eny, lidé ve v?ku nad 70 let, miminka a d?ti do 5 let, lidé s tmaví pokokou a osoby , které se velmi málo ukazují slune?nímu zá?ení.
Moná máte nedostatek vitaminu D z r?zných d?vod?
- Ve své strav? nemáte dostatek vitaminu D
- Nedostatek vitaminu D z potravy
- Nejste vystaveni dostate?nému slune?nímu zá?ení
- Játra nebo ledviny nemohou p?em?nit vitamin D na aktivní formu v t?le
- Uíváte léky, které ovliv?ují schopnost t?la p?em??ovat nebo absorbovat vitamin D.
Jaké jsou nej?ast?jí p?íznaky nedostatku vitaminu D?
-
?asté infekce a nízký imunitní systém
-
Zm?ny nálady
- Sníená hladina vápníku
- P?ibývání na váze
- Úbytek kostní hmoty a zlomeniny
- Bolest kostí a kloub?
- Svalové k?e?e a slabost
- Vy?erpání a celková únava
..co m?e také vést k ván?jím problém?m a nemocem:
- Astma
- Cukrovka
- Kardiovaskulární onemocn?ní (vysoký krevní tlak a / nebo postupné srde?ní selhání)
- Osteoporóza a osteopenie jsou nej?ast?jí onemocn?ní kostí
- Autoimunitní onemocn?ní
- Syndrom chronické únavy
- Alergie
- Koní onemocn?ní (dermatitida, ekzémy, ..)
Nedostatek
vitaminu D
se projevuje mimo jiné v horí p?irozené odolnosti (vrozená imunita) v??i akutním (virovým) respira?ním infekcím. V období vir? odborníci tvrdí, e je d?leité zd?raznit, e
vitamin D
, pokud ho máme dostatek, m?e zmírnit pr?b?h onemocn?ní tím, e osdtraní nadm?rné zán?tlivé p?íhody v plicích.
Prof. dr. Marija Pfeifer, Ph.D. med., odborná internistka, endokrinoloka, prezidentka Asociace endokrinolog? Slovinska na SZD
:
»Vzhledem k rostoucím údaj?m o p?íznivých ú?incích vitaminu D na sniování výskytu virových respira?ních infekcí jsme p?ed n?kolika dny z iniciativy infektolog? s n?kolika kolegy napsali Doporu?ení pro náhradu
vitaminu D
.
Ve Slovinsku byla na konci lo?ského roku na národní úrovni z?ízena Expertní skupina pro p?ípravu národních pokyn? pro zásobování vitaminem D, kterou vedu.
V p?ítím roce plánujeme být schopni p?edstavit komplexní národní sm?rnice.
«
Sou?asná situace p?inutila n?které ?leny skupiny spojit síly a u?init prozatímní doporu?ení pro ú?ely zmírn?ní.
?íkají, e: Na základ? údaj? o extrémn? vysoké prevalenci závaného nedostatku
vitaminu D
u slovinské populace na konci podzimu a zimy doporu?ujeme nahradit vitamin D3 preventivn?.«
V lét? lze pot?ebu
vitaminu D
v t?le dosáhnout krátkým mírným vystavením slunci a na podzim a v zim? je klí?ovým zdrojem výiva. Mnoho lidí si vak klade otázku, jaké mnoství má je pot?eba dodat?
Kolik vitaminu D pot?ebujeme?
Mnoství
vitaminu D
,
které kadý den pot?ebujete, závisí na vaem v?ku a kondici.
Doporu?ení pro dopln?ní stravy Vitaminem D v ur?itých obdobích:
U zdravých dosp?lých lidí je doporu?ené mnoství vitaminu D3 od za?átku ?íjna do konce b?ezna 8002 000 IU denn?.
U rizikových skupin u chronických pacient? a starích osob ve v?ku od 70 let se po celý rok doporu?uje dávka 1 000 2 000 IU denn?.
T?hotným a kojícím enám se rovn? doporu?uje uívat 1 500 2 000 IU vitaminu D3 denn?.
Pokud máte pochybnosti, m?ete také své hodnoty p?ed p?idáním otestovat.
U d?tí do 1 roku je doporu?ená dávka 400 1 000 IU denn? a od 1 do 18 let 600 1 000 IU denn?.
Pokud jsou ji p?ítomny viry, m?e se zvýit p?íjem vitaminu D.
Doporu?ená dávka b?hem tohoto období je 14 000 IU 4 dny po sob?, pokud jste p?edtím neuili dostatek vitaminu D, pak 2 000 IU denn?.
*IE mezinárodní jednotky, 1000 IE = 25 mikrogram? cholekalciferolu
*
NIJZ 2013;
p?evzato z D-A-CH: Nové referen?ní hodnoty pro vitamin D. Ann Nutr Metab 2012;
60: 241246
*
Holick M a kol.
Hodnocení, lé?ba a prevence deficitu vitamín?: Pokyny pro klinickou praxi endokrinní spole?nosti, J Clin Endocrinol Metab 2011;
96: 19111930
P?i vystavení slunci m?eme p?ijmout asi 10 000 IU jednotek
vitaminu D
(nebo více).
Léka?tí odborníci ve studii z roku 2012 potvrdili, e s nedostatkem vitaminu D v krvi konzumací 5 000 IU jednotek vitaminu D denn? po dobu 3 m?síc? zvyujeme hladinu vitaminu D v krvi na uspokojivou úrove? rychleji.
Ujist?te se, e máte dostatek
vitaminu D3
!
Pouze